Logopedie

Klinická logopedie se jako rehabilitační obor zabývá diagnostikou a terapií poruch řeči a jazyka. Porucha řeči u dospělých vzniká často jako následek cévní mozkové příhody, úrazu mozku nebo některého neurodegenerativního onemocnění.

Konkrétně se logopedická terapie zaměřuje na terapii:
- afázie
- získané dysartrie
- poruchy polykání
- poruchy zorného pole

Terapie zahrnuje širokou škálu činností v závislosti na typu onemocnění. Např.:
- stimulaci pojmenování, výbavnosti slov, vyprávění, porozumění
- reedukací čtení, psaní, počítání, pokud tyto poruchy vznikly jako následek akutního onemocnění
- cvičení na hybnost mluvidel, dechová a hlasová cvičení, cvičení na zlepšení polykání
- cvičení očních pohybů

Logopedickou terapii provádí logoped individuálně, hledá spolu s pacientem pro něj tu nejlepší cestu. Snažíme se motivovat pacienty k samostatnému cvičení, aby změny byly trvalé. Často kombinujeme logopedickou terapii s kognitivní rehabilitací – tj. cíleným tréninkem paměťových funkcí, pozornosti, exekutivy, vizuoprostorových vztahů - což maximalizuje efekt terapie.

Efekt terapie ovlivňuje kromě daných dispozic (rozsah primárního poškození mozku, věk, stav kognitivních funkcí a celkový zdravotní stav pacienta) především psychická kondice pacienta, ochota se učit, motivace, vůle a spolupráce s rodinou.